Zlaté pravidlo (princip reciprocity) pochází z křesťanství, jedná se (v teorii) o jednoduchou zásadu vzájemnosti v jednání mezi lidmi
V přesném znění hovoří takto:
- „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“ (Bible, Tob 4,15) – respektive používanější verze „nečiň druhým co nechceš, aby druzí činili tobě“
- „Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“ (Bible, Lk 6,31, srov. Mt 7,12)
Každý touží být přijímán a respektován
Každý člověk si ve svém životě přeje, aby s ním ostatní lidé (ať už se jedná o blízkou rodinu, kamarády, či úplně cizí lidi) vždy jednali s respektem, vycházeli mu vstříc, neuráželi ho, nepomlouvali a aby se k němu zkrátka chovali slušně.
Nikdo si nepřeje, aby mu druzí ubližovali a chovali se k němu s pohrdáním/despektem. Zlaté pravidlo hovoří o zamyšlení nad celou „problematikou“. V praxi pojednává o tom, že každý by se měl chovat k druhým tak, jak by on sám chtěl, aby se druzí chovali k němu samotnému.
Klíčem k pochopení je EMPATIE
Klíčem k tomu, aby se tak člověk mohl chovat je EMPATIE – schopnost vcítit se do situace a role druhého a snažit se pochopit jeho současné jednání, myšlenky a názory. Člověk nikdy neví, čím si druhá osoba může v současné době procházet a neví tedy pravé opodstatnění jeho současného chování.
Člověk, který druhými lidmi zpravidla pohrdá, nemá ani kapku empatie a pomoc druhým je mu slovo velmi vzdálené nemůže očekávat, že mu budou ostatní jeho chování opětovat láskou a náklonností.
Jediná účinná cesta k tomu, abyste mohli ovlivnit, jak se k Vám ostatní budou chovat, je změnit chování u sebe sama a snažit se vcítit dole role a situace druhých.
Samozřejmě ne vždy to na 100 % platí, najdou se i lidé, kteří budou i sebelepší chování k jejich osobě opětovat pohrdáním a pomlouváním – nejsou v obtížné situaci a pomlouvat/nadávat a nepřát druhým nic dobrého je jejich „běžný stav“. Ne nadarmo se říká, že pokud Vám něco na druhém člověku vadí, tak to často není problém dotyčného člověka, ale vypovídá to více o Vás samotných (podle sebe soudím tebe).
Původ zlatého pravidla
Různé formy Zlatého pravidla se vyskytují v mnoha kulturách již po staletí a nelze s jistotou stanovit, která je původnější.
- „Nedělej druhým, co nechceš, aby dělali tobě.“ (Konfucius, Analekta 15,23)
- „To, co vyčítáš svému bližnímu, sám mu nedělej.“ (Pittakos z Mytilény, jeden ze Sedmi mudrců)
- „Nečiň jiným, co by tě zlobilo, kdyby učinili tobě.“ (Sókratés)
- „Nechci sám dělat, co bych na druhém káral, nakolik je to v mé moci.“ (Meandros ze Samu, podle Hérodotos, Dějiny, III, 142)
- „Nebudeš se mstít synům svého lidu a nezanevřeš na ně, ale budeš milovat svého bližního jako sebe sama. Já jsem Hospodin.“ (Bible, Lv 19,18)
- „Cokoli je ti proti mysli, nečiň ani druhým.“ (Zoroastrický spis Šajast-na-Šajast, 13,29)
- „Člověk se nemá vůči druhým chovat způsobem, který je mu samému proti mysli. To je jádro vší morálky. Všechno ostatní plyne ze sobecké žádostivosti.“ (Mahábhárata. Anušasána parva, 113,8)
- „Co nechceš, aby ti jiní činili, nikomu nečiň. To je celá Tóra, všechno ostatní je jen komentář.“ (Talmud, Šabbat 31a)
