Report roku 2019 – skoro vyhoření, uvědomění a změny hodnot/priorit

Práce – co se povedlo

– Již tradičně jsme se snažili pracovat na akvizici férovější a zajímavější klientely (ve které už prakticky vůbec nefigurují typy klientů, které jsem popsal v článku ZDE)

– Také jsme zdárně zapracovali na péči o dlouhodobou klientelu, kterou jsme dříve občas „upozaďovali“ na úkor nových akvizic

– Dále se opět podařilo navýšit obrat firmy (nicméně na úkor pracovní pohody a zdraví)

– BULLET JOURNAL – po letech elektronické formy plánovaní a nejrůznějších softwarů jsem přešel na starou dobrou OFFLINE formu a to za pomocí metody Bullet Journal. Ano, mám klasický sešit, kde si plánuji komplet vše (od klasického diáře, po denní plánování/operativu, měsíční/roční plány/bilancování až po projekty, návyky apod.) přesun do OFFLINE byl náročný, ale byl to dobrý krok. Člověk se tím donutí opustit alespoň na chvíli „online“ svět, pracuje se svou kreativitou a také se zase (znovu) naučí psát a kreslit :D. Pokud by tato metoda někoho zajímala doporučuji přečíst knihu Bullet Journal, kde najdete veškeré info k metodě. Případně se přijdete do skupiny Bullet Journal na Facebooku.

Zde je čtyřminutové (velmi stručné) video jak s Bujjo pracovat:

– Práce ze zahraničí – stejně jako každý rok jsem se snažil zařadit trošku té práce na dálku ze zahraničí. Což se povedlo částečně, protože mi to tak nějak přestalo vyhovovat a dávat smysl. Dost jsem na toto téma změnil názor a nyní to vidím tak, že když jsem na dovolené (byť je to třeba 5x v roce), tak bych měl práci nechat zcela stranou, na 100% vypnout a na plno si užít relax/odpočinek.

– Aktivní pracovní a osobní rozvoj – knihy, konference, podcasty, rozhovory, přednášky. Za rok 2019 jsem toho přečetl, viděl a slyšel (z oboru online marketingu, osobního rozvoje, psychologie) zase kotel. Až moc, což způsobilo určitou informační přehlcenost hraničící až se syndromem FOMO (v informačním pojetí). Ve zkratce se jedná o potřebu všechno (v mém případě z oboru osobního rozvoje) slyšet, přečíst a vidět. Což není jednak reálné (na téma osobního rozvoje, psychologie apod. vychází denně desítky článků, rozhovorů, videí, podcastů apod.) a hlavně se z toho pak vytrácí ta radost = je důležité v tom (stejně jako ve všem ostatním) hledat určitý BALANC a uvědomit si, že nejde stihnout vše = práce s prioritami (pro mě velké téma).

– Omezení politiky – to se podařilo prakticky na 100%. Sice mě stále sere a nenechává chladným, co se v této republice děje, ale vím, že kdybych to aktivně řešil, tak jsem akorát věčně nasraný a to mi za to nestojí.

Práce – co se nepovedlo

Skoro vyhoření (burnout syndrom)

V této kapitole bych se rád rozepsal detailněji o tom, co jsem zmínil na začátku článku, a to je moje skoro vyhoření, které mě potkalo v březnu letošního roku a bojoval jsem s ním prakticky až do začátku léta (třeba to někomu pomůže a díky tomu se těmto nepříjemnostem vyhne).

Celý přelom roku 2018/2019 byl pro mě extrémně hektický a náročný:

• Byl jsem vybrán jako vhodný dárce kostní dřeně (viz. můj článek o samotném darování kostní dřeně) což (byť se to nemusí zdát) sebou neslo hodně psychické (před zákrokem) a fyzické (po zákroku) zátěže.
• Přelom roku je u mě už tradičně spjat s plným TO DO pracovních povinností, předsevzetí, cílů, plánů apod. = tradiční stres/zátěž + přechod na offline formu plánování (bullet journal).
• Hodně práce – po Novém roce se najednou nakupilo extrémní množství práce, stresu, deadlinů apod.
• + tam bylo ještě pár věcí, které nechci zmiňovat, ale do psychiky také moc nepřidaly

Všechny tyto faktory způsobily, že jsem začátkem března dospěl do ne zrovna ideálního rozpoložení. Těžko se to popisuje někomu, kdo to nikdy nezažil, ale ve zkratce se jedná o stupňující se nechuť k jakékoli práci, do toho se přidává velké vyčerpání (psychické i fyzické) člověk se musí do jakékoli práce (která mu dříve nedělala žádný problém) extrémně přemáhat. Dále se připojí i ne zrovna dobrý spánek, málo energie, neustálé napětí až určitá forma úzkosti. Zkrátka tělo i mozek toho mají dost a když je vy sami dostatečně neposloucháte a nerespektuje, tak stisknou červené tlačítko STOP a výsledkem je člověk bez chuti/energie i do věci co ho dříve bavili a těšili. Připojují se negativní myšlenky typu – co mě zítra zase v práci čeká, co se posere, co budu muset udělat apod.

V konečné fázi skutečného vyhoření (do které jsem naštěstí nedospěl) člověk už ráno ani nevstane z postele a jen čumí do blba, může se přidat i těžká deprese (a to už vážně není žádná prdel). Nemyslím tím „depresi“ kterou má každý druhý teenager z toho, že má pár kilo navíc, nebo že  kamarádka má lepší fotku na Instagramu. Myslím tu skutečnou depresi, tedy onemocnění, kdy i vyčištění zubů může být nadlidský úkol a člověk ztratí chuť do života. Jak jsem psal, do této poslední fáze jsem naštěstí nedospěl, ale dokážu si představit, že dostat se tam není vůbec nic těžkého a už se nedivím, že naprostá většina vrcholových manažeru a majitelů firem v západních zemích skutečný burnout (někdy i vícekrát za život) zakusí.

Co mě osobně pomohlo?

A) Uvědomění si, co se mi děje

O syndromu vyhoření mám dost načteno (vždycky mě zajímala psychologie), takže jsem věděl, co se mi děje, jak se projevuje a co s ní = důležité je to uvědomění, co se mi děje a proč se mi to děje. Sranda je, že i když toho mám dost načteno, tak jsem tomu stejně nepředešel, člověk je prostě tvor svým způsobem „tupý“ a dokud si na vlastní kůži nenabije hubu, tak se neponaučí.

B) Celkové zpomalení

Dnes se každý stále za něčím žene – extrémní tlak na výkon (být hezký, bohatý, „úspěšný“ jinak jsi doslova hovno) = musím udělat tohle a pak tamto, pak tohle a potom zase tamto. Pojmy jako musím, měl bych, očekává se to ode mě jsou pro většinu podnikatelů (ale i obecně pro produktivní lidi) denním chlebem = jsme neustále myšlenkami někde v budoucnu, nejsme teď a tady (žijeme v předběhu viz. skvělý rozhovor ZDE). Začal jsem se snažit zpomalovat v práci tempo = nebrat novou klientelu, ubrat na tempu a na objemu práce. Snažil jsem se být teď a tady – v přítomnosti (mindfullness), což se ne vždy už ze své podstaty daří, ale důležité je se o to alespoň snažit. Samozřejmě je to také hodně o povaze a celkovém nastavení (mindsetu). U člověka, který je od přírody flegmouš je daleko menší pravděpodobnost, že nějaký syndrom vyhoření bude někdy řešit. U lidí až přehnaně ambiciózních, které pořád něco (až neúměrně/nezdravě) žene dopředu (což je i můj případ) tak je riziko vyčerpání daleko pravděpodobnější.

C) Meditace, jóga, otužování, práce s dechem a vitamíny/bylinky

Meditace – ano, kdyby mi někdo před pár lety řekl že budu zkoušet meditovat, nebo cvičit jógu asi bych si ťukal na čelo :D. Ale fakt to není špatný. Naučit se skutečně meditovat je extrémně zajímavý a veledůležitý SKILL do dnešního světa. A ne, opravdu meditace (jak si mnozí představují) není o tom sedět 2 hodiny v tureckém sedě jako mnich a čumět do blba, meditace je o tom dokázat se uvolnit, oprostit se od každodenního shonu, zastavit mysl a zbavit se stresu. Pro každého může být meditace něco jiného, někdo rád medituje v klidu, doma při svíčkách a pro někoho je nejlepší meditací běh nebo jiný sport (při kterém je 100% je v přítomnosti, soustředí se na každý další krok, na svůj dech a dá si řádně do těla). Například v USA je meditace zaváděna u většiny top firem jako povinná věc. Typů meditací je strašná spousta a asi nemá smysl je tady do detailu rozepisovat (to možná příště v nějakém dalším článku, který mám v plánu). Pokud byste chtěli s meditací začít, doporučuji do začátku anglický Headspace nebo český Bettermind.

Jóga – naprosto skvělá věc a to nejen na uvolnění stresu/napětí, ale i na celkovou flexibilitu těla, kondici a sílu. Pokud sedíte velkou část dne někde v kanclu, nebo vás bolí záda, klouby, svaly či jste zkrácení, tak určitě vyzkoušejte. Zase, cvičení jógy je stovky, já doporučuji appku Down Dog – můžete si nastavit obtížnost, délku, typ cvičení a desítky dalších kombinací.

Otužování – moc nemusím saunu, proto jsem si vybral práci s chladem a otužování, které má na organismus podobně blahodárné účinky. Každý den ráno a večer si snažím dávat studené sprchy a ten pocit vážně stojí za to. Ano, stojí to přemáhání, ale stojí to za to + k tomu přidejte jako bonus lepší imunitu, lepší spalování tuku a lepší celkovou termoregulaci těla. Zkrátka Vaše tělo Vám poděkuje – samé bonusy a to zcela zdarma :). U mě vede Wim Hofova metoda, která spojuje jak otužování, tak práci s dechem, tak meditaci. Jak na ní (doporučuji vyzkoušet) najdete ZDE + úvod do metody na videu níže:

Práce s dechem – pokud byste si měli z těchto čtyř skillů (meditace, jóga, otužování, práce s dechem) vybrat jeden, tak ať je to právě práce s dechem. Až ve svých 27 letech jsem zjistil, že jsem celý život (stejně jako 90% lidí) dýchal špatně. A to klasicky do hrudníku/ramen – správný dech má být totiž prováděn do břicha. Nesprávné dýchání způsobuje slabý střed těla (core), bolesti beder a další nepěkné věci. Mimo správného dýchání jsem se naučil i dost technik na lepší zvládání stresových situací (například box breathing – krabicové dýchání), které využívají například americké jednotky Navy SEALs.

Doplňky stravy, bylinky + biohacking – nikdy jsem na nějaké doplňky a vitamíny moc nebyl a dával si maximálně nějaký multivitamín a omega 3. Snažil jsem se všechno důležité obsadit ve zdravé a vyvážené stravě. Nicméně letos jsem se rozhodl otestovat i pár vitamínů a faktem je, že jsem za celý rok (i přes výše zmíněné vyčerpání) nebyl ani jednou nemocný = žádné bolení v krku, žádná pánská rýmička, žádný kašel, vůbec nic. Co pravidelně beru (není to nic převratného), ale je to ten základ: kvalitní OMEGA 3 (kvalitní rybí tuk s dobrým poměrem EPA: DHA je naprostý základ pro správnou funkci těla a mozku), vitamín C (s postupným uvolňováním pro imunitu), vitamín D (v zimě, kdy ho máme všichni nedostatek), hořčík/zinek/selen, sem tam vitamín E, Biotin (vlasy, nehty, pokožka) + komplex vitamínu B (B1, B6, B12). V 2020 plánuji otestovat i nějaké další doplňky a bylinky. Celkově na toto téma chystám samostatný článek. Inspiraci si beru například ZDE

D) ČAS

Čas léčí a i tady tomu není jinak, člověk si musí zkrátka nějaké věci prožít, poučit se z nich a jedeme dál. Zkrátka platí, že co zaseješ, to sklidíš a pokud dlouhodobě pojedete „na dluh“ = pojedete za hranou (kterou má každý nastavenou jinde), tak je jasné, že vám tělo a mozek dá dříve nebo později jasné varování, že takhle to dál nejde. Potom to chce čas, aby se člověk zase zpět dostal do pohody a klidu.

Když to shrnu, tak tohle „skorovyhoření“ mi něco vzalo – měsíce plné nechuti, vyčerpání apod., ale zase mnohé dalo:

A) Naučil jsem se toho hodně o sobě samém – o svojí sebehodnotě, sebevědomí, hranicích, hodnotách, prioritách atd.

B) Naučil jsem se skilly, které se rozhodně budou hodit i do budoucna – meditovat, pracovat s dechem, cvičit jógu a hrát si s dechem

C) Zjistil jsem (a opět jsem si potvrdil), že ZDRAVÍ (ať už fyzické nebo psychické) je ABSOLUTNÍ ZÁKLAD VŠEHO. Protože když nejste v pohodě, tak je úplně PUTNA jestli máte firmu, barák, miliony na účtu, jezdíte X krát ročně na dovču nebo si vozíte prdel v nějakém bouráku. Protože když nejste v pohodě, tak Vám jsou tyhle věci totálně ukradený a prachy a jiné materiální věci pro Vás nemají žádnou hodnotu. Chcete jen jedno – být zase v pohodě. Ne nadarmo se říká, že zdravý člověk si přeje tisíce věcí a nemocný jen jednu – být zdravý. TESAT!

D) Taky jsem zjistil, že stále se někam hnát dopředu (víc se naučit, víc zažít, víc vydělat, víc získat, někam se stále posouvat) není vždy to nejlepší řešení. I když se přiznám, že mě děsí být průměrný, tak jsem zjistil, že je někdy lepší být průměr než se neustále snažit dokázat a být něco „víc“ a pak se u toho uhnat..

Ono neexistuje označení jako dobré/špatné, věci jsou jen neutrální a je na nás a na našem úhlu pohledu, jak je ohodnotíme, všechno je jen LESSON a je na nás, co si z toho odneseme.

Co dalšího se v práci nepovedlo

– Aktivněji pracovat s webem/blogem/brandem a referencemi (v roce 2019 mi nezbylo na web/blog, ať už osobní nebo firemní tolik času a energie kolik bych rád). Což bych rád v roce následujícím napravil, mám v hlavě mnoho témat na blog, vycházejíc z mých zkušeností, kterými bych chtěl ostatní obohatit.

– Investovat a efektivně zhodnocovat vydělané peníze. Respektive nějaká investice tam byla například do kryptoměn, ale ta se krutě nepovedla 🙂

– Každoroční cíl (1) – zbavit se multitaskingu a pracovat efektivněji (snažím se co to jde každý rok)..

– Každoroční cíl (2) – zlepšit mojí ENG – letos se vůbec nezařadilo (nezbylo na ní ani trochu času a energie)

Osobní život – co se povedlo

– Určitě bych znovu zmínil darování kostní dřeně, ač mě to stálo dost sil, tak to rozhodně stálo za to

– Začal jsem běžkovat 🙂 + zdárně dokončil dva cyklo závody (Malevil Cup a Athor Cup)

– Stále jsem pravidelně přispíval na charitu (1500kč/měsíc na dobrý anděl) viz. článek ZDE. Mimo to posílám i příležitostné dary na Zdravotního klauna, lékaře bez hranic, Armádu spásy, Ježíškova vnoučata. V tomto trendu chci dále v dalším roce pokračovat. Je potřeba si neustále uvědomovat, že jsem zdravej a mám se sakra dobře. Ne každý má to štěstí.

– Začali jsme aktivně třídit odpad, minimalizovat využívání plastů a igelitů (což se ne vždy podařilo) – zkrátka jsme se snažili alespoň trochu snížit naší ekologickou zátěž a pošetřit naši planetu.

– Strava – i když s výkyvy, tak se mi celkem podařilo ustálit mojí stravu do stabilní roviny (už žádné extrémy, cheat day apod.) – jím kvalitní zdravé a SKUTEČNÉ potraviny (mléčné výrobky, vejce a maso z místních farem apod.). Na toto téma také plánuji článek.

– Soc. sítě a jejich omezení – na Facebooku sleduji jen to, co mě zajímá a snažím se „checkovat timeline“ max. 1x denně a na Instagram lezu max 1x za týden. Na Instagramu nalézám minimum nějaké inspirace, přijde mi, že to je pouze samé srovnávání, kdo má tohle a kdo tamto, kdo byl tady a tady, kdo zažil tohle a tamto atd. Vyretušované fotky, které nemají co dělat s realitou, prostě fiktivní/vymyšlený svět, kde každý sdílí jen to dobré (svoje best off), maminky sdílí svoje dokonalé mateřské dovolené, přitom doma jsou celý dny na prášky, že se nevyspí, nikam se nepodívají a dítě neustále řve, apod. těch příkladů by mohlo být milion – ani já nejsem bohužel výjimka :D. Což je taková myšlenka pro další rok – sdílet i ty FUCK-UP věci (co se nepovedlo, na co nejsem pyšný). PS: skvělý článek o soc. sítích a nesmyslnosti Instagramu ZDE a ZDE

– Fitko + sledování MMA – po 2 letech jsem ke konci roku opět začal chodit do fitka (poslední 2 roky jsem „sázel“ jen na kolo, běh, badminton/tenis) a kondice sice byla skvělá, ale na svalech se to „podepsalo“. Cílem na příští rok je trošku zase nahodit svalovou fasádu při zachování kondice. Dále mě v tomto roce doslova uchvátilo MMA – nevynechal jsem snad jediný velký turnaj v tomto bojovém sportu :). Je zajímavé, jak se u mě postupem času vyvíjí sportovní preference – od fotbalu, přes tenis, motorsport (hlavně F1), běžecké lyžování až po MMA.

– Cestování: procestovalo se toho letos celkem dost, v zimě Budapešť, na jaře Egypt a Beskydy v létě potom Slovensko, Anglie + rodinná dovolená v Chorvatsku a na podzim ještě Jižní Čechy. Ještě byla v plánu nějaká exotika na zimu, ale to nám „překazil“ budoucí potomek 🙂

– Nové hnízdečko lásky – pozemek pořízen, dalším krokem je samotná stavba, která vezme příští rok asi hodně sil (a peněz..)

– Očekávání potomka – na konec to nejdůležitější, duben 2020 na svět dorazí malý/malá Oliver/Olivia Markowicz 🙂 což je ta nejkrásnější zpráva za celý rok. Těším se a bojím zároveň, bude to určitě neskutečná odpovědnost, ale zároveň i neskutečná radost.

Osobní život – co se nepovedlo

– Vyhoření – již zmíněné a detailně rozepsané výše

– Pravidelné vstávání (po 8 hodinách spánku na první zazvonění budíku)

– Méne utrácet nesmyslné sumy za nepotřebné a materiální hovadiny + jídlo.. (hadry, gadgety, elektronika, damejidlo apod.) to se letos opět  nepovedlo a za nepotřebné materiální „hovadiny“ jsem utratil naprosto zbytečnou sumu

– Zavést do života trošku více minimalismu – cíl z minulého roku, který se nepodařil. A to jak v rámci offline světa (kupovat méně materiálních hovadin, hadrů apod.) + online – digitální minimalismus a jednoduchost

– Méně řešit názory druhých viz. Čtyři dohody

Cíle 2020 pracovní

– Opět souvisí se syndromem vyhoření = méně stresu a méně klientů, co více berou (energie, čas) než dávají = pokračovat v akvizici férovější a zajímavější klientely, která nabízí/prodává to, co je v souladu s hodnotami firmy (nepracovat pro klientelu, která svým zaměřením/oborem jde proti našim zásadám a hodnotám)

– Chci daleko více pracovat s blogem – psát mě baví, naplňuje mě to a když vidím že moje články mají v průměru přes 1000 a více přečtení motivuje mě to psát dál. Plánuji sepsat články na témata, která mi dávají smysl a mohou někomu pomoct. Zatím mám v hlavě (nebo spíš v Bujjo) tyto témata: seriál o TOP knihách které vážně stojí za to, TOP podcastech/blozích, TOP YT kanálech, článek pojednávající o životních hodnotách, článek na dechová cvičení, meditace a otužování, článek na myšlenky, které se mnou nejvíc rezonují, článek o testu MBTI, článek uvádějící tipy na lepší spánek, článek o BIOHACKINGU – jaké vitamíny/minerály/doplňky stravy má smysl brát, článek na ochranu přírody (jak jednoduše a prakticky přispět k ochraně přírody a životní prostředí), článek zaměřující se na celkově udržitelnou a zdravou (opravdovou) stravu, článek o metodě Bullet Journal a další.

Cíle 2020 osobní

– Zpomalit – a to ve všem (v práci, osobním rozvoji atd.), nemít stále plný kalendář – být teď a tady, nehnat se pořád někam (peníze, kariéra apod.) snažit se být v přítomnosti a užívat si každou chvíli.

– Memento mori – heslo, které se mnou poslední dobou hodně rezonuje. Každý jednou umře a nikdo nevíme kdy to bude, co když zítra bude náš poslední den? Byli byste s tím v pohodě? Je to, co děláte skutečně to, co chcete dělat (co Vás baví a naplňuje)?

– Říkat více NE bez snahy to tomu druhému vysvětlovat/objasňovat apod. = mít svoje hranice, být více asertivitní (a to jak v pracovním, tak osobním životě)

– Nesoudit – nikdy a nikoho (a to za žádných okolností). Nesoudit nikoho za to, jak se obléká, jaký má názory, jak se chová apod. Každý má své důvody svého chování a jednání. Důvody, které nikdo nemusí znát (minulost, nemoc, zkušenosti apod.). Navíc každý je jiný a má jiné potřeby, zájmy a názory, a to je potřeba respektovat, byť by měli být na úplně opačném spektru těch mých. Taky jsem pochopil, že to, jak se chováme k jiným ve skutečnosti často nic nevypovídá o nich, ale jen o nás samých (nastavujeme sami sobě zrcadlo). Dále (v souvislosti s kariérou) je potřeba si uvědomit, že neexistuje něco jako podřadná práce – každý má svou úlohu a i zaměstnanec v továrně, nebo prodavačka za pultem má určitou důležitou roli ve světě a systému.

– Žádná rychlá móda = snažit se řídit heslem, že nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné a nekvalitní věci = radši si koupit kvalitní boty za čtyřku = takové, které mi budou dělat radost, byli vyrobeny za normálních podmínek (žádná „rychlá móda“ někde v Somálsku, kde jsou dělníci doslova vykořisťovány viz. PRIMARK) moje noha se v nich bude cítit dobře a vydrží mi X let. Než si koupit za rok patery boty, které jsou po dvou sezónách na odpis.

– Stále pracovat na určitém sebepoznání/seberozvoji (ale s mírou) a zapojovat meditaci, otužování, biohacking (doplňky stravy/bylinky) práci s dechem

– Kvalitní spánek (8 hodin – viz. kniha Proč spíme) a vstávání na první zazvonění budíku

– Dále omezovat soc. sítě (to už je takový evergreen) + omezit multitasking – soustředit se na jednu věc a tu dokončit, zkrátka mít koncovku

– Začít investovat a zhodnocovat finanční prostředky (pokud bude prostor)

– Pohyb/sport – zima kombinovat fitko/běžky/badminton a v létě kolo/tenis/fitko

– No, a nakonec to hlavní, snažit se být skvělým otcem 🙂

Bilancování 2019 tímto končí a jedeme DÁLE. Čeká nás rok 2020, dvě dvacítky, krásná sudá čísla (která mám tak rád), začíná tím vlastně NOVÁ DEKÁDA a 28.02.2020 mě čekají další narozeniny, no není to krásné kombo? To by bylo, aby tento rok nebyl boží 🙂

Další věci, které mě v roce 2019 zaujali:

– Začal jsem využívat Twisto (chystám článek)

– Objevil jsem super aplikaci Gastromapa (pokud máte rádi dobré Gastro, tak must have appka)

– Začal se zajímat o metodu MBTI

– Vyzkoušejte – https://humanbenchmark.com/ + https://www.worldometers.info/

BEST OF články/rozhovory v 2019, které vážně stojí za to:

• Rozhovor (v textové formě) s Jankou Chudlíkovou (o stresu a životním štěstí/naplnění)
• Rozhovor o financích/investicích s Petrem Márou
• DEEP TALK o životě a hodnotách s Danielem Landou, který mi vyrazil dech
• Pád na úplné dno a šplhání se zpět s Jurajem Sutorisem (asi nejupřímnější rozhovor, který jde vážně až na dřen)
• 13 komnata Zdeňka Šafránka a Bena Cristovao
• Perfektní článek s „manuálem na život“
• MEMENTO MORI aneb smrt může přijít kdykoliv (jste na to připraveni?)
• Silná vzpomínka na Báru Rektorovou
• Výborný rozhovor o životě v předběhu (mindfullness)
• Rozhovor o úspěchu s Mariánem Jelínkem
• Péče o duši v dnešní době vážně TOP článek (víte například, že pouze 17% celosvětové populace je duševně zcela zdrávo?)

Další zajímavé reporty roku 2019, které stojí za přečtení (budu postupně doplňovat)

• František Szabó – shrnutí roku 2019 + předzvěst na 2020 (včetně audio verze)
• Štefan Polgári a jeho mega krátký report
• Mário Roženský – upřímné shrnutí
• Karel Dytrych a jeho detailní rekapitulace
• Roland Vojkovský a jeho přerod z „volnonožce“ na SEO agenturu
• Miloš Lácha a jeho snižování nákladů
• Bilancování od Ritmus.sk
• Michal Majgot a jeho souhrn
• Ladislav Výsmek a jeho rekapitulace 2019
• Parádní bilancování od Ondřeje Martinka
• Tomáš Zdražil a jeho rok 2019
• ROCCO
• Martin Prodaj a jeho detailní report
• Zajímavé shrnutí od Petra Krauze
• Milá rešerše od Davida Nogola
• Velice upřímné a silné shrnutí od CrazySexyFunTraveler
• Hardyn a jeho aktivní rok 2019
• Tomáš Lípa a jeho shrnutí

PS: Pokud si myslíte, že by Váš report v seznamu neměl chybět, napište mi (email nebo do komentář) a rád ho do seznamu zařadím 🙂

Pokud se Vám článek líbil sdílejte