V prvním dílu jsem se věnoval pravidelnému příspěvku (typu dobrý anděl), v díle druhém jsem opodstatnil darování krve/kostní dřeně a nyní, ve třetím dílu seriálu nezištné pomoci, bych se rád zaměřil na náhodnou pomoc. K náhodné pomoci jsme velmi často (prakticky denně) vybízeni, stejně tak často jí ale zavrhujeme a opovrhujeme jí.
Sbírky do kasiček – nezavrhujte je, ale zároveň buďte velice obezřetní!
Velmi často můžeme být svědky situace, kdy se dotyčný, kterého organizace (nejčastěji 2-3 studenti) osloví velmi tvrdě ohradí a někdy neváhá použít ani sprostá slova či pohrdavé pohledy. Každý člověk by si měl uvědomit jednu zásadní věc – tito studenti co chodí po ulicích s kasičkou a snahou prodat pár samolepek, či magnetek to dělají zcela NEZIŠTNĚ a DOBROVOLNĚ! Proto, to poslední co si zaslouží jsou nadávky a pohrdání.
Netvrdím, že pokaždé, kdy Vás někdo na ulici osloví, musíte nutně přispět, ale slušné „děkuji, nemám zájem“ je lepší než pohrdavé pohledy, které dokáží akorát dotyčné demotivovat v další dobročinné a užitečné činnosti.
Jak poznat podvodníky
Mnoho lidí také argumentuje tím, že se bojí přispívat, zkrátka mají strach že naletí a jejich peníze poputují podvodníkům. Bohužel se tento typ pomoci začal v mnohých případech i zneužívat a najde se dost podvodníků, které nepovoleně jednají jménem nějaké instituce/organizace ve snaze se nezákonně obohatit a vylákat z lidí (pod záminkou dobročinnosti) peníze. Ovšem není to pro nikoho výmluva proč nepřispět – buďte vždy obezřetní a dbejte na 100% kontrolu pravosti.
Co kontrolovat a jak se nenechat napálit jsem shrnul v bodech níže:
Každou sbírku byste navíc měli najít v seznamu veřejných sbírek, který podle zákona vede ministerstvo vnitra.